|
|
Regenerace smyslových orgánů u raků
KOR, Golara
Anteny jsou u raků důležitým smyslovým orgánem, které mají zásadní roli na jejich přežití, komunikaci a orientaci v prostředí. Jsou vybaveny smyslovými chloupky, které umožňují rakům detekovat různé podněty. Raci mají jedinečnou schopnost regenerovat své anteny. Hemocyty jsou specializované buňky raků a hrají klíčovou roli v jejich imunitním systému a podílejí se na procesu regenerace. Ke studiu morfologie a regenerace smyslových orgánů u raků jsme použili kryo-skenování a transmisní elektronové mikroskopy. V kapitole 2 byla kryo-skenovací elektronová mikroskopie použita k identifikaci potenciálních rozdílů v morfologii anten u šesti různých druhů raků, zahrnujících raka mramorovaného Procambarus virginalis, raka mexického Cambarellus patzcuarensis), raka červeného (Procambarus clarkii), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka ničivého (Cherax destructor) a raka pruhovaného (Faxonius limosus). Zjistili jsme významné rozdíly mezi šesti druhy raků v poměru délky anteny, délky a šířky segmentu k délce krunýře a počtu segmentů. Zkoumání ultrastrukturálních rysů odhalilo rozdíly ve vzorcích distribuce smyslových chloupků podél anten a morfologii povrchu anten. Rozdílná morfologie anten mezi studovanými druhy pravděpodobně ukazuje na přizpůsobení se specifickým podmínkám jejich příslušných stanovišť. Výsledky dále ukázaly, že kombinace morfologických charakteristik anten nám může pomoci rozlišit různé studované druhy raků. V kapitole 3 bylo pomocí transmisní elektronové mikroskopie zkoumáno ultrastrukturální chování hemocytů během koagulace a fagocytózy v počátečních fázích poranění u raka mramorovaného. Během koagulačního procesu prodělaly hemocyty výrazné transformace v morfologii. Cytoplazmatická granula vykazovala změnu z elektronově hustých na elektronově prostupné formy s postupem koagulace. Bylo pozorováno, že transformované granule obsahují amorfní, pro eletrony prostupný materiál navzájem spojený a uvolňující svůj obsah do extracelulárního prostoru jako součást koagulačního procesu. Kromě toho bylo pozorováno, že obsah jádra také hraje roli během procesu koagulace. Navíc amputace nohy vedla k silné svalové degeneraci a fagocytující hemocyty začaly pohlcovat nekrotické tkáně. Kromě toho jsme pozorovali natrávené zbytky z fagocytovaných nekrotických tkání sloučených do granulí a dalších buněčných složek, čímž se zvýšila granularita hemocytů a změnila se jejich buněčná morfologie. Je však nutno poznamenat, že degranulace hemocytů během koagulace by mohla potenciálně snížit jejich granularitu. Vzhledem k tomu, že morfologické vlastnosti jsou pro klasifikaci hemocytů zcela zásadní, musí být tyto morfologické změny během koagulace a fagocytózy považovány za významné faktory. Degenerovaný materiál uložený uvnitř fagocytárních hemocytů může mít uplatnění v imunologických a regeneračních procesech. V kapitole 4 jsme použili transmisní elektronovou mikroskopii, abychom prozkoumali ultrastrukturální aspekty potenciálního zapojení imunitních buněk do regenerace nervů po amputaci anten raků. Zjištění ukázala, že během regenerace nervů byly přítomny všechny tři formy hemocytů. Nicméně granule v semigranulocytech a granulocytech přispěly především ke vzniku nových organel, jako jsou mitochondrie, Golgiho aparát a nervová vlákna v regenerovaných nervech račích anten. Odhalili jsme transformaci granulí hemocytů na různé organely během procesu regenerace nervů na ultrastrukturální úrovni. Závěrem lze říci, že tyto granule fungují jako kompaktní úložiště adaptabilních materiálů nesených imunitními buňkami, schopných transformace na různé organely během regenerace nervů v račích anten.
|
|
|
Aplikace umělých imunitních systémů
Dolejší, Petr ; Bidlo, Michal (oponent) ; Schwarz, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, se snaží přiblížit čtenáři principy a vlastnosti biologického imunitního systému, následně abstrahovat z těchto znalostí principy, jež je možné využívat při aplikaci na umělé imunitní systémy. Poskytnout náhled na praktické aplikace, které již tyto myšlenky využívají a rozšiřují a předvést skutečnou implementaci aplikace, která je postavena na těchto principech.
|
|
|
Produkce cytokinů v průběhu mastitid skotu
Tylčová, Natálie
Cílem této práce bylo provedení pokusu, který byl zaměřen na detekci prozánětlivého cytokinu TNF-α a protizánětlivého IL-10. Do pokusu bylo zařazeno 20 dojnic v různém stádiu mastitidy, které pocházely ze zemědělského družstva Nová Ves. Celkově bylo odebráno 80 vzorků, tedy ze všech čtvrtí od každé dojnice z uvedených 20 kusů, které byly rozděleny do tří skupin. První skupina představovala zdravé dojnice, bez klinických známek mastitid s počtem somatických buněk do 100 000, jednalo se o 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Druhá skupina zahrnovala dojnice s klinickými příznaky mastitidy a počtem somatických buněk do 400 000, jednalo se o 10 kusů dojnic, tzn. 40 vzorků mléka. Třetí skupina byly dojnice s počtem somatických buněk více jak 1 000 000, a to 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Tyto vzorky byly po odebrání následně zpracovány v laboratoři Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky na Mendelově univerzitě v Brně. Koncentrace TNF-α a IL-10 byla poté zjišťována metodou ELISA. Průměrná koncentrace TNF-α u první skupiny byla 138,70 pg/ml, u druhé skupiny 133,60 pg/ml, u třetí skupiny 95,05 pg/ml. Průměrná koncentrace IL-10 u první skupiny byla 9,52 pg/ml, u druhé skupiny 11,03 pg/ml, u třetí skupiny 8,66 pg/ml.
|
|
|
Cirkadiánní systém jako modulátor neuroinflamace
Kotková, Eliška ; Spišská, Veronika (vedoucí práce) ; Dočkal, Tereza (oponent)
Cirkadiánní systém se podílí na regulaci biologických rytmů ve fyziologických, behaviorálních a imunitních procesech. Tyto rytmy se také nacházejí v centrální nervové soustavě, včetně hematoencefalické bariéry, astrocytů, mikroglií a epifýzy, která produkuje hormon melatonin. Neuroinflamace je komplexní odpověď centrální nervové soustavy na zánětlivé podněty rytmickou expresí prozánětlivých a protizánětlivých mediátorů, nebo rytmickou regulací buněk imunitního systému. Ve studiích byl zkoumán vliv genů a proteinů cirkadiánního systému, suprachiasmatických jader, melatoninu a rytmů gliových buněk na neuroinflamaci. Pro navození neuroinflamace byl ve studiích použit lipopolysacharid. Na základě těchto studií byl vyhodnocen účinek melatoninu na mikroglie a endotelové buňky, a reakce suprachiasmatických jader jako nejdůležitějším cirkadiánním modulátorem neuroinflamace. Tato práce popisuje základní principy cirkadiánního systému a neuroinflamace, kdy poslední část popisuje modulaci neuroinflamace cirkadiánním systémem. Klíčová slova: astrocyty, cirkadiánní systém, cytokiny, hematoencefalická bariéra, imunitní systém, melatonin, mikroglie, neuroinflamace, suprachiasmatická jádra
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Ověření praktických možností posílení imunitního systému u mužů
BOHÁČOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je zaměřena na imunitní systém, jeho funkci a činitele jež jej ovlivňují. V teoretické části se zaměřuje na vymezení pojmu a fungováním imunitního systému. V první řadě je přiblížení biologického hlediska, včetně popisu jeho základních buněk, primárních orgánů a rozdělení. Dále se práce zabývá důležitými činiteli, které mají zásadní vliv na jeho činnost. Tyto činitele dělím na pozitivně ovlivňující a negativně ovlivňující, kde se v každé kapitole zmiňuje dopady na lidské zdraví v případě jejich nadbytku a nedostatku. Praktická část je zaměřena na uskutečnění znalostí v praxi, konkrétně prostřednictvím imunitního tréninku sestaveného doktorem Hermannem Geesingem. Imunitní trénink je prováděn osmi muži po dobu pěti měsíců. Výsledky jejich snažení v tréninku si subjektivně hodnotí sami účastníci dle předem stanovených otázek. Závěrem je výstup, který je představen pomocí tabulek a grafů. Součástí je i rozhovor. Hodnocení zahrnuje psychický a fyzický stav účastníků na začátku a v závěru imunitního tréninku, současně s popisem aktivit, které byly pro účastníky snadno nebo obtížně splnitelné.
|
|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
|
| |
|
|
Molekulární mechanismy působení morfinu na imunitní systém
Zeťková, Anna ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na molekulární účinek morfinu, který je hojně využíván pro svoje analgetické a sedativní schopnosti. To z něj činí důležitý lék pro léčení chronických a silných bolestí. Kromě svých pozitivních účinků má zejména dlouhodobé podávání morfinu i své nevýhody, jako je rychlý rozvoj tolerance a závislosti na něm. Dalšími negativními účinky jsou například zácpa, dechová stagnace nebo zvracení. Tyto účinky jsou způsobeny nejen působením morfinu na nervové buňky, ale i na další buňky těla. Tato práce se zabývá především účinkem morfinu na mikroglie, které se podílí nejen na imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě, ale mají vliv i na vnímání bolesti či rozvoji tolerance. To patří mezi hlavní oblasti výzkumů v oblasti opioidů, proto je cílem práce shrnout poznatky o působení morfinu na mikroglie, které je zprostředkované zeména přes opioidní receptory, toll-like receptory a purinoceptory.
|
|
|
Úloha Adenylát kinázy 1 v aktivaci a metabolismu imunitních buněk larev \kur{Drosophila melanogaster}
KAISLEROVÁ, Nikola
Cílem této práce bylo studium úlohy Adenylát kinázy 1 (Ak1) v imunitním systému larev Drosophila melanogaster po infekci parazitoidní vosičkou Leptopilina boulardi. Za použití Ak1 RNA interference specifické pro imunitní systém byl analyzován účinek snížené hladiny Ak1 na imunitní odpověď a životaschopnost drozofily. Důležitost Ak1 byla také vyhodnocena v rámci metabolismu imunitních buňěk. Ukázalo se, že Ak1 hraje významnou roli v energetickém metabolismu imunitních buněk a je důležitá pro správnou funkci imunitního systému Drosophila melanogaster.
|
host ::
RSS.